11.05.2025. Foto a text: Leo Vitásek / Člověk a víra.
Česká provincie Řádu bratří domu Panny Marie v Jeruzalémě (Německého řádu) a Římskokatolická farnost Bruntál uspořádali slavnostní zahájení lázeňské sezóny v Lázních Karlová Studánka. Mši svatou v kostele Panny Marie Uzdravení nemocných celebroval Mons. Martin David, biskup ostravsko-opavský. Poté šel průvod k Pitnému pavilonu, kde biskup Mons. Martin David požehnal pramen.

Z bouzovské farnosti, duchovně spravované Německým řádem:

V sobotu dne 3. května se v Olomouci konala pouť ke sv. Sarkadrovi. Při této příležitosti vyznamenal otec arcibiskup Josef Nuzík téměř 80 farníků z různých koutů arcidiecéze za jejich celoživotní službu Církvi a bližním. Mezi oceněnými bylo i našich 5 bouzovských farníků. UPŘÍMNÉ PÁN BŮH ZAPLAŤ.

Dnes jsme si se spolubratry na Bouzově připomněli 834 let od založení našeho Řádu. Mši svatou ze Slavnosti naší milé Paní (která je naší hlavní patronkou) sloužil bouzovský farář a profesní člen P. Metoděj Hofman OT.

Léčit, Pomáhat, Bránit. Panno Maria, oroduj za nás!

V neděli na svátek svaté rodiny 29.12. byla sloužena na Bouzově mše svatá obětovaná za velmistra Evžena u příležitosti 70 let od jeho úmrtí. Mši svatou sloužil místní farář Otec Metoděj Hofman OT profesní člen Řádu za účasti farníků a familiářů Německého řádu. Jako hosté dorazili i ředitelé Církevního gymnázia a Základní školy Německého řádu a Domu dětí a mládeže Německého řádu. Po mši svaté familiáři rozlévali punč a rozdávali perníčky přítomným farníkům.
Arcivévoda Evžen chtěl hrad Bouzov rekonstruovat v komplex, který bude místem inspirace a duchovním zázemím pro dosud vládnoucí rytířskou třídu řádu německých rytířů. Zároveň jej hodlal užívat jako sídlo pro sebe a svou matku arcivévodkyni Alžbětu. Když se v roce 1894 stal velmistrem mohl konečně své plány realizovat. Projekt byl finančně velmi náročný (stál 2,4 miliónů rakouských korun) a arcivévoda Evžen do něj investoval, se souhlasem řádové kapituly, prostředky z výnosů řádových velkostatků na Moravě a ve Slezsku.

Dne 9. prosince se familiáři Německého řádu zúčastnili slavnosti Neposkvrněného početí Panny Marie konané v kostele Matky Boží před Týnem v Praze na Starém Městě. V chrámu byl vystaven gotický obraz Panny Marie Rynecké nazývaný Palladium města Prahy. Mši svatou celebroval J. Exc. Mons. Jan Graubner, arcibiskup pražský a primas český. Následoval průvod k Mariánskému sloupu, který hasiči ozdobili věncem.

Text: Tomáš Thun
Foto: Jan Wolf (facebook), redakce

23.11.2024

V sobotu se v opavské konkatedrále sešli bratři, sestry a familiáři Německého řádu, aby společně slavili tzv. Řádový den. Mše svatá byla sloužena ze slavnosti Krista Krále a hudebně ji doprovodili studenti Církevní konzervatoře Německého řádu v Opavě. Hlavním celebrantem byl generální opat a velmistr Frank Bayard OT. Koncelebrovali nově zvolený prior "Provincie bratří Německého řádu ve Slovinsku, Česku a na Slovensku" P. Dariusz Cecerski OT a statutáři Německého řádu ve Slovinsku P. Boštjan Kotar OT a na Slovensku P. Miloš Zárecký OT. Ten také měl kázání zaměřené na řádovou patronklu sv. Alžbětu, jejíž svátek jsme slavili v minulém týdnu. Po mši svaté se členové Řádu odebrali na městský hřbitov, kde se pomodlili za zemřelé bratry a sestry Německého řádu u jejich hrobů.

22.11.2024

Pátek 22. listopadu se stal v rámci dějin Německého řádu historickým dnem. Do Olomouce se sjeli řádoví bratři z Česka, Slovenska a ze Slovinska, aby zvolili vedení nové společné provincie. Nová provincie, nesoucí název „Provincie bratří Německého řádu ve Slovinsku, Česku a na Slovensku“, byla po konzultacích s bratry obou dosavadních provincií a souhlasu Apoštolského stolce ustavena dekretem velmistra Franka Bayarda, který také jakožto generální představený předsedal volební kapitule v Olomouci. Historickou zajímavostí je, že to není poprvé, kdy se osudy obou tradičních řádových území takto propojují. Po vzniku moderní slovinské provincie v roce 1917 tam totiž odcházelo nemálo bratří z Československa na výpomoc, mezi nimi např. P. Anselm Polak OT.

Priorem nové řádové provincie, pod kterou spadají bratři ve Slovinsku, v České republice a na Slovensku, byl zvolen P. Dariusz Cecerski OT. Do provinční rady byli zvoleni P. Jakub Jirovec OT, P. Boštjan Kotar OT a P. Miloš Zárecký OT. P. Boštjan a P. Miloš jsou zároveň statutáry Německého řádu ve Slovinsku a na Slovensku.

P. Jakub Jirovec OT

16.10.2024 

Členové Německého řádu sloužili 17. října 2024 v 18,00 hodin v Životicích vzpomínkovou mši svatou:
ZA P. ANSELMA LEO POLAKA OT, KNĚZE ŘÁDU NĚMECKÝCH RYTÍŘŮ A ZA VŠECHNY DALŠÍ OBĚTI, Z ŘAD KNĚŽÍ, ŘEHOLNÍKŮ A ŘEHOLNIC, UMUČENÉ A PRONÁSLEDOVANÉ NACISTICKOU A KOMUNISTICKOU TOTALITOU.
Mše svatá byla sloužena v jeho rodišti v den 82. výročí zavraždění P. Anzelma Leo Poláka OT za přítomnost místních farníků, hostů a žijících členů rodiny.
Hlavním celebrantem byl P. Mgr. PaedDr. Štefan Bednár OT, koncelebrovali P. Mgr. Metoděj Radomír Hofman OT, P. Mgr. Jan Kučera, místní farář.

12.10.2024

V sobotu putovali farníci z farností spravovaných Německým řádem v konickém děkanátu do Vídně a hlavního sídla Řádu.
Na úvod byla sloužena mše svatá v kapli sv. Alžběty v sídle velmistra. Pak následovala návštěva Pokladnice Německého řádu a na závěr Císařská hrobka u kapucínů. Provázelo nás krásné počasí a dobrá nálada.

13.10.2024

Zvon z r. 1511 z kostela sv. Jiří v Třebomi, historické farnosti Německého řádu.
Ve druhé světové válce od března 1940 musely být bronzové zvony ze všech částí tehdejší německé říše dle státního nařízení odevzdány k roztavení. Desetitisíce kostelních zvonů bylo tímto zničeno. Jen malá část těch odebraných zvonů přestála válku nepoškozená na sběrných místech.
Většina zachovalých zvonů se mohla v poválečných létech do svých zvonic vrátit zpět. Pro kostelní zvony z dřívějších německých východních oblastí to nebylo z politických důvodů možné. Tyto zvony byly od roku 1950 přidělením zapůjčeny farnostem v tehdejším západním Německu. Tak se dostal zvon z kostela sv. Jiří v Třebomi, dříve Thröm, do v roce 1956 nově postaveného kostela sv. Petra v Tübingenu-lustnau v Německu. Zvon (a') byl odlit v roce 1511 neznámým zvonařem, má průměr 97 cm a váží 580 kg.
V roce 2024 v rámci projektu „zvony míru a pokoje pro Evropu” diecéze Rottenburg-Stuttgart, se mohl zvon vrátit zpět do Třebomi. Od té doby zvoní z podnětu diecéze na jeho místě v Tübingenu-lustnau nově odlitý zvon vyroben zvonařstvím Bachert ve stejné výšce tónu a podobné velikosti. Oba zvony, starý a nový, spojují jako zvony míru a pokoje obě farnosti v bratrské modlitbě za mírovou budoucnost ve společném evropském domě. Všechny, v souvislosti projektu, nové odlité zvony zdobí v pozadí viditelný reliéf umělce Massimiliana Pirontiho se dvěma setkávajícími se holubicemi a olivovou ratolestí nad zářícím věncem s modlitbou:
Exoro reconciliationem et pacem in Evropa per Dominum nostrum Iesum Christum principem pacis.
(Prosím o usmíření a mír v Evropě skrze našeho Pána Ježíše Krista, Knížete míru.)